PROJEKT 22% K ROVNOSTI

Projekt Ministerstva práce a sociálních věcí komplexně řeší problematiku rozdílného odměňování žen a mužů se zapojením klíčových aktérů jako jsou zaměstnavatelé,odbory, Státní úřad inspekce práce, Úřad práce ČR nebo Kancelář veřejné ochránkyně práv. Projekt otevírá diskusi o nutnosti rovného odměňování a cílí na odstranění příčin genderových nerovností na pracovním trhu prostřednictvím četných nástrojů a opatření:

  • metodika kontrol pro Státní úřad inspekce práce,
  • pilotní metodika pro úřady práce,
  • analytický nástroj Logib určený zaměstnavatelům,
  • mzdová a platová on-line kalkulačka,
  • manuály platového vyjednávání pro různé cílové skupiny,
  • vzorová ustanovení kolektivních smluv,
  • hloubkové analýzy aktuálního rozdílu v odměňování mužů a žen v ČR,
  • ekonomická a legislativní analýza,
  • průzkumy veřejného mínění,
  • vzdělávání státní správy,
  • osvětová kampaň,
  • akční plán pro snižování rozdílu v odměňování.

 

Jak měříme nerovnost odměňování aneb co je to gender pay gap?

Nerovné odměňování je problém, který má celou řadu příčin. Jeho výši tak ovlivňuje například vyšší koncentrace žen v hůře placených zaměstnáních (školství, zdravotní a sociální péče), nižší zastoupení žen ve vedoucích pozicích, genderové stereotypy související se společenskou rolí žen a mužů (žena pečovatelka, muž živitel rodiny), nerovnoměrné dělení péče o děti a práce v domácnosti a také přímá diskriminace v zaměstnání.

Aby byla míra nerovnosti v odměňování srozumitelně vyjádřitelná, používáme číslo, které se nazývá Gender Pay Gap (GPG). Toto číslo představuje průměrný rozdíl ve výdělcích žen a mužů vyjádřený v procentech platu mužů. Umožňuje nám tak určit výši tohoto rozdílu v rámci celé země a porovnat ji s dalšími státy. Výši GPG zveřejňuje Eurostat a Český statistický ústav. Aktuálně se diskutuje také o tzv. očištěném GPG, jehož výpočet umožňuje odhalovat konkrétní příčiny rozdílného odměňování žen a mužů.

 

Studie Aktuální rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR je ke stažení zde.

Hlavní zjištění studie[1]

  1. Česká republika má druhý nejvyšší Gender Pay Gap (GPG) v EU – celých 22,5 % oproti unijnímu průměru 16 %.
  2. GPG negativně ovlivňuje životy jednotlivých žen a mužů, životní úroveň celých rodin včetně dětí a fungování celé společnosti. Zvyšuje riziko chudoby u žen a má negativní dopad i na nízkou úroveň jejich důchodů.
  3. GPG je důsledkem struktury pracovního trhu. Ženská práce je podhodnocovaná a ženy častěji pracují v hůře placených profesích Mezi další příčiny patří netransparentní odměňování, nedostatečné možnosti slaďování práce a rodiny a stereotypní volby povolání u žen i mužů.
  4. Více než průměrnou mzdu, tedy více než 26 000 Kč, vydělává 50 % mužů, ale jen 30 % žen. U 20 typů zaměstnání, ve kterých pracuje nejvíce lidí, vydělává nad 30 000 Kč měsíčně 34 % mužů, ale jen 8 % žen, a nad 50 000 Kč měsíčně 8 % mužů, ale ani ne 1 % žen.
  5. GPG se nedá vysvětlit rozdílem v počtu odpracovaných hodin, který je v průměru měsíčně max. 5 hodin a v některých typech zaměstnání dokonce ženy měsíčně odpracují více hodin než muži.
  6. GPG se výrazně mění s věkem. Nejvyšší je mezi 35-49 lety (27-30 %), kdy na ženy nejvíce dopadá péče o děti.
  7. GPG je nejnižší u lidí se základním vzděláním (17 %), nejvyšší (29 %) je naopak u vysokoškolsky vzdělaných lidí, kde představuje rozdíl 14 991 Kč měsíčně. Rozdíl je způsoben především tím, jaké obory ženy a muži studují.
  8. Pokud je na pracovišti kolektivní smlouva, je průměrný GPG 21 %, zatímco bez ní je 24 %, tedy o 3 procentní body vyšší. Kolektivní smlouva se zároveň vyplatí i mužům, protože s ní muži i ženy mají vyšší průměrné mzdy.
  9. Nejvyšší průměrný GPG je v těch typech zaměstnání, kde je nejvyšší průměrná měsíční mzda. Vůbec nejvyšší GPG, neuvěřitelných 50 %, je ve finančním sektoru. Rozdíl představuje 33 432 Kč měsíčně a přes 400 000 Kč ročně.
  10. Jen ve 2 % typů zaměstnání převyšuje průměrná mzda žen průměrnou mzdu mužů. GPG se tu navíc pohybuje jen okolo 3 %.

[1] Uvedená čísla vycházejí z dat za rok 2015.