Jak mzdová a platová kalkulačka vznikla?


Mzdová a platová kalkulačka vznikla v rámci projektu 22 % K ROVNOSTI Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Byla inspirována rakouskou verzí kalkulačky, která je v provozu již několik let (https://www.gehaltsrechner.gv.at/). Jejím cílem je výpočet průměrného výdělku pro jedince se zadanými konkrétními parametry a také výpočet procentuálního rozdílu ve výdělcích žen a mužů na základě těchto parametrů.

Výpočty jsou stanoveny pouze pro zaměstnance a zaměstnankyně v pracovním poměru. Vzhledem ke kvalitní a velmi podrobné datové základně, kterou česká verze kalkulačky využívá, je možné výpočty stanovit odděleně pro sféry ekonomických činností (mzdovou a platovou sféru, tedy soukromý a veřejný sektor) a současně pro každou hlavní třídu a třídu profesních zaměstnaneckých skupin (klasifikace zaměstnání CZ-ISCO). Tím je vytvořeno 26 základních teoretických regresních modelů. Tyto modely dále existují v totožné podobě odděleně pro ženy a muže, kalkulačka tedy pracuje celkem se 78 teoretickými regresními modely.

Tento postup umožňuje stanovit přesnější výpočty pro odlišné skupiny profesí, které se výrazně liší výší a variabilitou výdělků, ale zejména charakteristikami zaměstnanců (vzdělání, věk apod.).

Metodika kalkulačky vznikla a byla ověřena na datech z roku 2016, výsledky jsou ale již aktualizovány pro nejnovější dostupná celoroční data z roku 2017. Výstupy z kalkulačky jsou zveřejněny na webových stránkách https://www.rovnaodmena.cz/rovne-odmenovani/kalkulacka.

S jakými daty kalkulačka pracuje?


Kalkulačka využívá harmonizovaná celoroční data z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV). ISPV je systém pravidelného monitorování výdělkové úrovně a pracovní doby zaměstnanců a zaměstnankyň v České republice. ISPV obsahuje údaje z pravidelného statistického šetření, které je pod názvem Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku zařazeno do programu statistických zjišťování vyhlášených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) ve sbírce zákonů pro příslušný kalendářní rok. Poskytnutí dat je tedy pro vybrané firmy a organizace povinné, čímž je dosažena vysoká kvalita dat. ISPV v současnosti zahrnuje data o cca 70 % všech zaměstnaných, teoretické modely kalkulačky však pokrývají více než 80 % zaměstnanecké populace. Hlavními sledovanými ukazateli jsou z hlediska výdělkové úrovně hrubá měsíční mzda/plat a hodinový výdělek. Dále jsou sledovány složky mzdy/platu (tj. odměny, příplatky a náhrady) a úroveň a struktura odpracované (např. přesčas) a neodpracované doby (např. nemoc a dovolená). Nezbytnou součástí ISPV je Regionální statistika ceny práce (RSCP), která poskytuje detailní přehled o odlišnostech mzdové úrovně v jednotlivých krajích ČR. Gestorem Čtvrtletního šetření o průměrném výdělku je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Zpracovatelem ISPV je TREXIMA, spol. s. r. o.

Jaké údaje kalkulačka zohledňuje?


Jak již bylo řečeno, kalkulačka odlišuje sféry ekonomických činností, tedy soukromý a veřejný sektor. V každém sektoru dále odlišuje sektory (skupiny) ekonomických činností a následně samotné profese.

Trh práce byl rozdělen do 23 sektorů (skupin) podle podobnosti vykonávané činnosti ve vazbě na klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO. Pro každý sektor byly vybrány typické kódy zaměstnání CZ-ISCO zvlášť pro mzdovou a zvlášť pro platovou sféru. Z těchto typických kódů byly následně do kalkulačky vybrány podskupiny a kategorie zaměstnání (4 a 5místné kódy CZ-ISCO) dle publikačních kritérií ISPV a RSCP a dle předpokládané srozumitelnosti pro uživatele. Celkový počet vstupních kódů pro mzdovou i platovou sféru je cca 500. Pro každý kód zaměstnání CZ-ISCO byl stanoven srozumitelný název profese, který si mohou uživatelé a uživatelky v kalkulačce vybrat. Názvy jsou stanoveny zvlášť pro mzdovou a zvlášť pro platovou sféru.

Další sledované parametry pak jsou základní sociodemografické údaje, nejvyšší dosažené vzdělání, věk a kraj. Ve mzdové sféře je navíc sledována ještě velikost ekonomického subjektu dle počtu zaměstnanců a zaměstnankyň (v platové sféře tato proměnná není pro stanovení výše platu významná a není proto do výpočtů zahrnuta).

Nejvyšší dosažené vzdělání je rozděleno do pěti skupin (shodně s publikacemi ISPV, pouze bez kategorie „Neuvedeno“). Jedná se o vzdělání: základní a nedokončené, střední bez maturity, střední s maturitou, vyšší odborné a bakalářské, vysokoškolské.

Jelikož se s věkem nemění výše průměrného výdělky lineárně, ale jejich vztah představuje spíše obrácené písmeno “U“, tedy nejprve s věkem průměrný výdělek roste a od určitého věku opět klesá, je věk v modelu popsán také formou paraboly (věk a druhá mocnina věku).

Proměnná kraj obsahuje standardních 14 krajů dle číselníku NUTS 3, tj. Hlavní město Praha, kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský, Jihomoravský, Zlínský a Vysočina.

Dělení dle velikosti ekonomického subjektu má pět skupin: 1-9 zaměstnanců, 10-49 zaměstnanců, 50-249 zaměstnanců, 250-999 zaměstnanců a 1000 a více zaměstnanců.

Co kalkulačka dělá?


Kalkulačka pracuje na bázi lineárního regresního modelu. Závisle proměnná, tedy vysvětlovaná proměnná je výše mzdy/platu, přesněji přirozený logaritmus hrubé měsíční mzdy/platu (značíme lnMzda). Nezávisle proměnné, tedy vysvětlující proměnné jsou sledované parametry jako je sféra, sektor, profese, nejvyšší dokončené vzdělání, věk, region a velikost ekonomického subjektu).

Základním předpokladem modelu je, že závisle proměnná má normální rozdělení a nezávisle proměnné mají multiplikativní efekt, tedy se nepředpokládají žádné interakce mezi proměnnými, efekty jednotlivých vysvětlujících proměnných se sečtou, a tím získáme jejich celkový efekt na závisle proměnnou.

Počet pozorování (počet vybraných zaměstnanců) značíme písmenem η, pro i-tého zaměstnance či zaměstnankyni má model tvar

kde kde ηi  je regresní funkce (podmíněná střední hodnota přirozeného logaritmu hrubé měsíční mzdy nebo platu vzhledem k různým kombinacím hodnot vysvětlujících proměnných jako je Věk, Velikost, Vzdělání, Kraj, Zaměstnání), β0 je konstanta , βj je parametr pro j-tou vysvětlující spojitou proměnnou, proměnou (Věk), βjk je parametr, který přísluší k-té kategorii j-té vysvětlující proměnné (j=1,2,...,m,kj=0,1,...,sj−1). U kategoriálních proměnných (Velikost, Vzdělání, Kraj, Zaměstnání) označujeme indexem kj= 0 referenční kategorii. Vysvětlující kategoriální proměnné jsou umělé proměnné, které nabývají pouze hodnot 1 v případě, že i-tý zaměstnanec je zařazen v k-té kategorii j-té vysvětlované proměnné, jinak nabývá hodnoty 0.

Velmi zjednodušeně lze odhad podmíněné střední hodnoty přirozeného logaritmu hrubé měsíční mzdy považovat za odhad průměrné hodnoty logaritmu hrubé měsíční mzdy/platu. Zpětnou transformací logaritmu (exponováním) získáme odhad průměrné hodnoty hrubé měsíční mzdy/platu, stručněji odhad průměrné mzdy.

Jelikož se zaměstnanecká populace v platové a mzdové sféře významně liší, a to především vzdělanostní a profesní strukturou (vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných a nižší podíl dělnických profesí v platové sféře oproti mzdové sféře), bylo nutné stanovit pro obě sféry regresní rovnice odděleně. Rovnice pro mzdovou sféru obsahuje navíc ještě jeden člen, a to velikost ekonomického subjektu, který v platové sféře nehraje roli.

Odhadují se hodnoty průměrných mezd bez předpokládaného vlivu pohlaví, a poté velikosti průměrných mezd s předpokládaným vlivem pohlaví. Muži a ženy se na trhu práce liší především vzdělanostní a profesní strukturou. I zde je vhodné respektovat odlišnou strukturu ve mzdách a spočítat regresní rovnice pro muže a ženy zvlášť. Tento postup zohledňuje i výpočet mzdového rozdílu, který bude více odpovídat zadaným kombinacím hodnot vysvětlujících proměnných.

Jak je stanoven odhad rozdílů ve mzdách/platech mezi muži a ženami?


Kromě odhadu průměrné mzdy bez vlivu pohlaví je vypočten i odhad průměrné mzdy pro muže a ženy odděleně. Všechny tři zmíněné varianty modelů pro konkrétní sféru, hlavní třídu a úroveň kódu CZ-ISCO obsahují stejné spojité i kategoriální vysvětlující proměnné. Pro totožnou kombinaci hodnot vysvětlujících proměnných lze provést srovnání odhadů mezd mužů a žen, a následně odhadnout rozdíl v odměňování mužů a žen. Mzdový rozdíl je odhadnut jako podíl odhadu průměrné mzdy muže a odhadu průměrné mzdy ženy a je vyjádřen v procentech. Mzdový rozdíl není možno spočítat či publikovat v případech, kdy odhady průměrných mezd nejsou podloženy dostatečným počtem pozorování.

Jinak řečeno, na základě zadaných údajů jako je sféra, sektor, profese, vzdělání, věk a kraj, případně velikost ekonomického subjektu, kalkulačka stanoví průměrnou hrubou mzdu pro všechny zaměstnané s konkrétními hodnotami vysvětlujících proměnných a také pro zaměstnance a zaměstnankyně s těmito totožnými hodnotami odděleně. Z odhadů průměrné mzdy žen a průměrné mzdy mužů s totožnými hodnotami vysvětlujících proměnných je odhadnut rozdíl. Tento rozdíl vyjádřen v procentech pak odráží rozdíl průměrných výdělků žen a mužů dle zadaných parametrů.