Jak běžná otázka u pohovoru znevýhodňuje ženy

Obrázek k - Jak běžná otázka u pohovoru znevýhodňuje ženy

Jak běžná otázka u pohovoru znevýhodňuje ženy

Dotaz na pobíranou mzdu u předchozího zaměstnavatele, který dříve či později padne u většiny pracovních pohovorů, poškozuje ženy. Často se totiž stává, že zaměstnavatel k výši výplaty přihlédne. S každou další prací se tak rozdíl v odměňování jen prohlubuje.

Jistá učitelka matematiky z Kalifornie šla za vedením školy s otázkou, proč má menší peníze než její mužští kolegové? Ředitel se odvolal na výplatu odvozenou z výše, kterou pobírala v dřívějším působišti. Tam muži pobírali výrazně více. Jenže podle rozhodnutí soudu nelze na výši odměňování u jiného zaměstnavatele zakládat stávající mzdu.

Několik států, měst i firem ve Spojených státech amerických už takové dotazování přímo zakázalo. Například státy Massachusetts a Kalifornie, města New York a Chicago, nebo společnosti Amazon, Google a Starbucks.

Jak se zachovat tam, kde takový dotaz zakázán není?

Organizace American Association of University Women navrhuje následující strategii, která je dobře využitelné i v českém prostředí:

 odvrátit otázku dotazem na to, v jakém rozmezí se pohybuje mzda/plat na obsazované pozici;
zeptat se na to, jaký byl plat/mzda člověka, který danou pozici vykonával naposledy;
namísto specifikace částky odpovědět ve smyslu: ‚nejdříve se chci dozvědět víc o dané práci, abych si udělala jasnou představu o své výplatě‘;
vysvětlit, že takovou informaci nesdělíte, neboť přispívá k prohloubení rozdílu v odměňování na základě pohlaví.

Dobrá zkušenost

Zákaz dotazovat se na historii odměňování má ještě jeden nečekaný efekt. Když se zaměstnavatelé nespoléhají na informace o minulosti kandidátů, zvou jich k pohovorům více a vybírají si z různorodější skupiny.

Může to ale vést k diskriminaci na jiné úrovni. Třeba zákaz dotazování na kriminální minulost přispěl k tomu, že v USA zaměstnavatelé zvali k pohovorům (a následně najímali) méně mužů hispánského nebo afroamerického původu. Podle jedné teorie totiž zaměstnavatelé dopředu předpokládají, že tito lidé kriminální minulost mají. Až dlouhodobější zkušenost proto ukáže, jak bude působit zákaz dotazování na plat/mzdu v případě žen.

Aktuálně nejde o reprezentativní údaje, protože zákaz dotazovat se na předchozí výplatu je stále relativně čerstvý a veškerá zjištění se zakládají na krátkodobém experimentu. Každopádně už teď se dá doložit, že zaměstnavatelé se příliš spoléhají na předchozí mzdu/plat jako na indikátor produktivity. Pokud jej nemají, snaží se o kandidátech zjistit výrazně více v pohovoru. V případě zjištění, že kandidát nebo kandidátka měl/a nižší plat či mzdu, obvykle se nechají získanou informací ovlivnit.

__

ZDROJ:
Článek Claire Cain Millerové publikovaný na webu The New Your Times.