Co je to Gender Pay Gap a jak se počítá?

Gender Pay Gap (GPG) je ukazatel, který vyjadřuje procentuální rozdíl průměrných mezd žen a mužů vztažený k průměru mezd mužů. GPG lze také vypočítat jako rozdíl mediánových mezd žen a mužů. Oproti mediánovým mzdám se ale do průměrných hodnot promítají i extrémní hodnoty – tj. ojedinělé velmi vysoké mzdy, častější především u mužů.

Aby byla míra nerovnosti v odměňování srozumitelně vyjádřitelná, používáme číslo, které se nazývá Gender Pay Gap (GPG). Toto číslo představuje průměrný rozdíl ve výdělcích žen a mužů vyjádřený v procentech platu mužů. Umožňuje nám tak určit výši tohoto rozdílu v rámci celé země a porovnat ji s dalšími státy. Výši GPG zveřejňuje Eurostat a Český statistický ústav. Aktuálně se diskutuje také o tzv. očištěném GPG, jehož výpočet umožňuje odhalovat konkrétní příčiny rozdílného odměňování žen a mužů.

 

Jaké faktory se promítají do výše GPG?

  • Přímá diskriminace (ženy dostávají za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty nižší mzdu než muži)
  • Nepřímá diskriminace (zdánlivě neutrální zacházení, které v důsledku znevýhodňuje ženy)
  • Horizontální segregace trhu práce (ženy jsou častěji zastoupeny v odvětvích, ve kterých je nižší úroveň mezd)
  • Vertikální segregace trhu práce (do vedoucích pozic se častěji dostávají muži než ženy)
  • Péče o rodinu a domácnost (ve větší míře vykonávají ženy)
  • Genderové stereotypy (ženám a mužům jsou přisuzovány rozdílné vlastnosti, schopnosti a společenské role, např. žena – pečovatelka, muž – živitel rodiny) promítající se i do ostatních faktorů

Existují metody založené nejčastěji na regresní analýze, které umožňují určit, jak velká část původního GPG je vysvětlitelná jednotlivými stanovenými faktory – např. odvětví, velikost podniku, plný/částečný úvazek, délka praxe, věk, vzdělání aj. Výsledkem je nový „očištěný“ GPG, který pomocí daných faktorů vysvětlit nelze. Hodnota této tzv. nevysvětlené části GPG (nazývané také jako adjustovaný GPG) se již více blíží hodnotě přímé diskriminace. Eurostat například vyvinul vlastní metodiku výpočtu adjustovaného GPG, který je již „očištěn“ o vliv řady potenciálně významných faktorů. Adjustovaný GPG pro ČR tak za rok 2014 činil 18,5 % a z dílčích výsledků je patrné, že pokles oproti základnímu ukazateli GPG pro daný rok (22,5 %) byl v ČR dán zejména horizontální segregací trhu práce, tedy koncentrací žen v hůře placených odvětvích. Nicméně je třeba upozornit, že v případě ČR je 18,5% adjustovaný GPG stále vysoký, a příčiny tohoto rozdílu v odměňování žen a mužů je tak nutno hledat i v jiných skutečnostech a potenciálně také v přímé diskriminaci.

 

Jaká je situace GPG v rámci EU? Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi? Jaký význam má Den platové rovnosti (Equal Pay Day)? Odpovědi nejen na tyto otázky se dočtete na stránkách Evropské komise.

 

V rámci projektu 22 % K ROVNOSTI připravuje MPSV dva nástroje, které umožní vypočítat GPG, očištěný o určité relevantní faktory, jak pro jednotlivé organizace, tak pro konkrétní profese a charakteristiky zaměstnankyň a zaměstnanců.

Švýcarský software Logib, který převádíme do českého prostředí, je schopen očištění hodnot GPG provést pomocí regresní analýzy. Software bude volně k dispozici, a jednotliví zaměstnavatelé si tak budou moci sami spočítat, zda při odměňování žen a mužů nedochází v jejich organizaci k diskriminaci.

Mzdová a platová kalkulačka při výpočtu GPG také zohledňuje odlišné charakteristiky zaměstnanců a zaměstnankyň, konkrétně věk, vzdělání, profesi, již vykonávají, velikost podniku a region. Na základě dat z Informačního systému o průměrných výdělcích (ISPV) pak Kalkulačka pomocí regresní analýzy vypočte jak průměrný výdělek, tak i GPG pro konkrétně zvolené charakteristiky zaměstnance/kyně.

PDF ke stažení – GPG

Aktuální rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR 

Hlavní závěry hloubkové analýzy statistik a mezinárodní srovnání vytvořené v rámci projektu 22 % K ROVNOSTI.

Česká republika má podle údajů Eurostatu druhý nejvyšší rozdíl ve výdělcích žen a mužů neboli Gender Pay Gap (GPG) v EU –  21,8 % oproti unijnímu průměru 16 %. (Eurostat, 2016)

Vývoj v čase

Historická data od 60. let 20. stol. Navíc ukazují, že rozdíly v odměňování žen a mužů nejsou v ČR pouze současným problémem. V roce 1962 dosahoval tento rozdíl 36 %, v 70. a 80. letech se spolu s významným nárůstem vzdělanosti žen snížil na 29 %, ale vývoj od roku 2002 ukazuje, že rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR neklesají, ale spíše stagnují.

Důsledky

GPG negativně ovlivňuje životy jednotlivých žen a mužů, životní úroveň celých rodin včetně dětí a fungování celé společnosti. Zvyšuje riziko chudoby u žen, má negativní dopad na výši jejich důchodů, na ekonomiku celé země a na veřejné finance.

Příčiny

Na GPG má vliv struktura pracovního trhu. Ženská práce je podhodnocovaná a ženy častěji pracují v hůře placených oborech. Vyšší GPG je patrný v tzv. feminizovaných odvětvích, jako je vzdělávání (25 %) nebo zdravotnictví (30 %), kde je vysoké zastoupení žen (kolem 80 %). Projevuje se zde tzv. fenomén skleněného výtahu, kdy se muži působící v těchto oborech setkávají se strukturálním zvýhodněním, které jim umožňuje rychlý kariérní růst spojený také s růstem platu.

Co se týče konkrétních pracovních pozic, najdeme největší GPG tam, kde je velmi malé zastoupení žen, jako jsou například řídící pracovníci a pracovnice. Tuto skupinu tvoří pouze 31 % žen a GPG zde dosahuje 27 %. GPG v řídících pozicích je ovlivněn i tzv. skleněným stropem, neboli neviditelným systémem překážek, který ženám znemožňuje přístup do vyšších pozic.

Mezi další příčiny patří netransparentní odměňování, nedostatečné možnosti slaďování práce a rodiny a stereotypní volby povolání u žen i mužů.

Věk

GPG se výrazně mění s věkem. Nejvyšší je mezi 35–49 lety (27–30 %), kdy na ženy nejvíce dopadá péče o děti. Rozdíly v rozmezí 12–13 % se však vyskytují i mezi muži a ženami do 24 let, u nichž se dá předpokládat výrazně nižší role rodičovství.

Vzdělání

GPG je nejnižší u lidí se základním vzděláním (17 %), nejvyšší (29 %) je naopak u vysokoškolsky vzdělaných lidí, kde představuje průměrný rozdíl 14 991 Kč měsíčně. Přitom v ekonomicky aktivní populaci (16–64 let) převládají vysokoškolačky (21 %) nad vysokoškoláky (19 %).

Geografie

GPG se liší i podle regionů. Největší rozdíly jsou v hlavním městě Praha (25 %) a také v krajích s vyššími průměrnými mzdami.

Typy zaměstnání

Nejvyšší průměrný GPG je v těch typech zaměstnání, kde je nejvyšší průměrná měsíční mzda. Vůbec nejvyšší GPG, neuvěřitelných 50 %, je mezi finančními makléři a makléřkami, což představuje přes 400 000 Kč ročně. Nejnižší rozdíly v odměňování jsou naopak u kuchařů a kuchařek (-1 %). Jen ve 2 % typů zaměstnání převyšuje průměrná mzda žen průměrnou mzdu mužů. GPG se tu navíc pohybuje maximálně v řádu několika stokorun, častěji však ještě méně.

Role sociálního dialogu

Pokud je na pracovišti kolektivní smlouva, představuje průměrný GPG 21 %, zatímco bez ní 24 %. Kolektivní smlouva se zároveň vyplatí i mužům, protože s ní muži i ženy mají vyšší průměrné mzdy. Totéž platí i pro firmy ve státním vlastnictví (GPG 20 %), v nichž jsou vyšší průměrné mzdy mužů i žen i menší rozdíly v odměňování než v soukromém sektoru (GPG 25 %).

V projektu 22 % K ROVNOSTI pracuje skupina expertů a expertek a zástupců a zástupkyň tripartity. Jejím výstupem bude v roce 2019 soubor doporučení pro kolektivní vyjednávánívzorová ustanovení pro kolektivní smlouvy.

 

Autorky studie: Alena Křížková, Marta Vohlídalová, Kristýna Pospíšilová, Hana Maříková
Rok vydání: 2017
Celý text studie ke stažení ZDE
Hlavní zjištění studie ke stažení ZDE
[1] Uvedená čísla vycházejí z dat za rok 2015.